Půlka prázdnin v čudu
No teda. Je šílené, jak ten čas letí. Skoro až strašidelně.
Ani jsem se pořádně nerozkoukal a už mám nakročeno do podzimu. A to jsem si ještě včera zpíval jó třešně zrály, sladký třešně zrály. A dneska už... skoro škoda slov.
Si tak říkám, že prázdninový čas je fajn. Teda když si dítě školou povinné. To se pak sice občas můžeš nudit, když nevyjdou plány, ale jinak se vlastně jen někde koupeš, běháš a tak. A pak, čím jsi starší, tím šílenější chvíle sou. Brigády, hlídání dětí školou povinných, vymýšlení výletů (pro děti školou povinné), snídaně, obědy večeře, práce... A do pr...kený vohrady kde je to léto???
No nic. To je můj povzdech nad tím co bylo a co mě ještě čeká.
Pravdou zůstává, že to vypadá, že se tu nic neděje. Ale něco málo přeci jen. Vše je totiž skryto pod povrchem a na první pohled není nic vidět. Nebudu vám teď a tady slibovat bohatou úrodu, ale snad pár překvapení dotáhnu do konce srpna ke zdárnému výsledku.
Například obnovený MAT! attack. Do něj bych si dovolil třeba zařadit (pro mne) letní hymnu od TROYE SIVANA "rush". S každým dalším poslechem mám pocit, že tohle léto je nekonečně nekonečné. A trochu mě straší, že možná poslední...
A tak nepropadejte chmůrům vy a přeji hezké zbylé letní dny prázdnin a brzy snad zase na čtenou.
YG
0
recenze