Dej mi víc... OLYMPIC 1992
Archiv24
Třicetileté výročí OLYMPICU bylo oslaveno výborným výběrem
Přezpívaných alb vznikla a vzniká celá hromada. Ale protože je tohle, taková retro polička budeme si teď povídat o best of skupiny OLYMPIC z roku 1992.
V té době mi bylo pár let po dvacce, poslouchal jsem SHALOM, zbožňoval MADONNU a teplický KABÁT měl energie na rozdávání. A právě v té době také už legendární OLYMPIC slavil své třicátiny a rozhodl se pro výběrové album songů, které ovšem nechal přezpívat tehdejší populární skupiny.
A vzniklo tak do té doby něco v Čechách nevídaného. A domnívám se, že i když později OLYMPIC následovaly další kapely (třeba Abraxas, Mňága a Ždorp), nikdo už nedal dohromady tak silnou sestavu a nebo v ostatních případech už šlo spíše o lacinou pózu. Jako třeba pocta Karlu Gottovi.
Jenomže v roce 1992 byli Kabáti skutečně plní energie a stejně tak i třeba David Koller a Dan Bárta. Arakain měl ještě Aleše Brichtu a Alkehol, který nikdy neuměl, byl ještě stále zábavný a neoposlouchaný. Navíc třeba John Dovanni se v písni Já (sobectví) fakt vyřádili a už tak našlápnutému songu přidali grády.
Na albu navíc najdete temně gotickou verzi písně Karneval od XIII. století, která tu původní skladbu jednoznačně zastínila a vdechla jí úplně nový život. Netřeba pak dodávat, že Pohřeb mé vlastní duše nazpívaný od Shalomu jedinečným hlasem Petra Muka je už svým způsobem taková ta pověstná třešnička na dortu. Shalom navíc vydal bonusové EP Olympictures jako poctu OLYMPICU, které obsahuje v jejich podání teď už nesmrtelné písně Snad jsem to zavinil já a nebo Bon soir, Mademiselle Paris.
Ale zpět ke kompilaci Dej mi víc.. OLYMPIC. Já se totiž k tomuhle výběru moc rád vracím. Hlavním důvodem je možná to, že místy hard rockový háv většině songů prostě opravdu sluší. A třeba takový Psychiatrický prášek od PLEXIS? Spojení melodického základu původní skladby s prvky psychadelie si o ten punkový kabát fakt koledoval. A stejně obdobně si poradil i VITACIT s Nikdo nejsme akorát.
O další zvolnění se pak na albu postaral popovej MERCEDES, který v písničce Blaznivej Kiki pro změnu psychadelie ubral a přidal více kytar. A světe div se, i tady to prospělo.
Myslím, že díky tehdejší uvolněné době, skvělé koncentraci na svou dobu vyjímečných kapel, které ještě vážně uměli (krom Alkeholu, jasně :D) a svobody tvorby (drobné změny v textech, nad kterými nejspíš Petr Janda mávnul rukou a nebo ho pobavili) vzniklo prostě pro mne jedinečné a nezapomenutelné album.
A já bych byl rád, kdyby nezapomenutelné zůstalo i pro ostatní.
O další zvolnění se pak na albu postaral popovej MERCEDES, který v písničce Blaznivej Kiki pro změnu psychadelie ubral a přidal více kytar. A světe div se, i tady to prospělo.
Myslím, že díky tehdejší uvolněné době, skvělé koncentraci na svou dobu vyjímečných kapel, které ještě vážně uměli (krom Alkeholu, jasně :D) a svobody tvorby (drobné změny v textech, nad kterými nejspíš Petr Janda mávnul rukou a nebo ho pobavili) vzniklo prostě pro mne jedinečné a nezapomenutelné album.
A já bych byl rád, kdyby nezapomenutelné zůstalo i pro ostatní.
Tak co, poslechnete si jak si s písněmi OLYMPICU dále poradili třeba HAGEN BADEN, ŽLUTÝ PES a dokonce popíkáři RAP MASTERS?
Chessy / JK
Dej mi víc....OLYMPIC (30th Annivesary Tribute) • Různí interpreti
1992; 13 skladeb; 41 minut
1. Dej mi víc své lásky 2:51
KABÁT
2. Želva 5:16
DAVID KOLLER & BAND a DAN BARTA
3. Já (Sobectví) 4:09
JOHN DOVANNI
4. Okno mé lásky (Láska) 3:55
ALKEHOL
5. Nechoď dál (město) 3:00
ARAKAIN
6. Psychiatrický prášek 3:06
PLEXIS
7. Pohřeb mé vlastní duše 3:57
SHALOM
8. Bláznivej Kiki 3:02
MERCEDES
9. Dynamit 3:15
HAGEN BADEN
10. Karneval 5:06
XIII. STOLETÍ
11. Dědečkův duch 3:38
ŽLUTÝ PES
12. Nikdo nejsme akorát 4:19
VITACIT
13. Dej mi víc své lásky (dalas mi málo version) 3:19
RAPMASTERS