Světice tam na vás počkají

Vzpomínáte? V tom minulém (tý)deníčku s názvem Zážitková jízdenka jsem se zmínil o paní, která ve vlaku poněkud rozhořčeně zareagovala na hlášení:

„Jaký Mnichovice? Snad Světice!“

Jak už je známo, žádná tragédie se nekonala. V Mnichovicích vystoupit, přejít na druhou stranu a vrátit se zpět. Tehdy jsem jí však řekl:

Možná i proto, že poslední dny nemám zrovna nejlepší.

Nic dramatického. Jen takové období, kdy člověk jede, něco řeší, něco nestíhá, něco se mu rozsype pod rukama a občas má pocit, že nastoupil do špatného vlaku.

Některé věci se prostě neztratí jen proto, že se k nim člověk zrovna nevydal správnou cestou.

Pak možná stačí vystoupit, přejít na druhou stranu a chvíli počkat. Samozřejmě, někdy také ne.

Ale pořád je příjemné vědět, že ne každá chyba znamená konečnou stanici. Takže kdyby se vám někdy zdálo, že jedete úplně někam jinam, než jste chtěli… klid.

A Světice?

Nuže, omlouvám se Tomovi, že songy dávám se zpožděním. Omlouvám se že knížka stále není na webu  - měl jsem připraveného Posledního kluka jako oslí můstek od Spalující rivality. Tak třeba v říjnu na to dojde. Myslím, že fotka týdne v tajemství už nedojede ani do konce roku - i když připraveny jsou.
Výlet do Teplic stále platí. I ty následující dva, které které odtajním na výletě...

A zatím slunce v duši kamarádi...